V rubrice druhy (papoušků) jsou zmenšené obrázky a když na obrázky kliknete tak se zvětší
▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Určitě se mrkni na můj druhý blog o vlcích zde

 Reklamy sem!!!




O andulce

22. října 2010 v 15:55 | Nikoušek

Andulka vlnkovaná

Melopsittacus undulatus

Třída: Ptáci
Řád: papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: papouškovití (Psittacidae)
Druh: Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus)
Výskyt: Austrálie
Velikost: asi 22 cm (včetně ocasu)
Hmotnost: 30 - 40 g
Kroužek: 4,2 mm
Počet vajec: 4 - 6
Inkubační doba: 18 dnů, 2-3x ročně
Potrava: krmivo pro drobné exoty + ovoce a zelenina
Cena: 80-200 Kč obyčejné, výstavní i několik tisíc


Andulka vlnkovaná je jednoznačně nejoblíbenější exotický pták. Jejím chovem začínal téměř každý z nás. Její popularita ovšem neklesla ani dnes a nechybí ani u řady zkušených chovatelů. Přírodní zbarvení je zelené. Mnohaletým chovem však byla vyšlechtěna spousta barevných mutací.

Stále častěji se objevují i výstavní andulky vlnkované (někdy i chocholaté), které jsou mnohem větší než obyčejné a v dnešní době jsou předmětem spousty výstav po celé ČR.

Andulka vlnkovaná nemohla chybět ani v mých chovatelských počátcích a byla i prvním druhem, který se mi podařil úspěšně odchovat. Šlo o modrý pár zakoupený napodzim. Těšil jsem se, až přijde jaro a umístím je do zahradní voliéry, kam přidám i hnízdní budku. Zimní období přečkaly v klasické andulářské kleci s výsuvným dnem, dvěma krmítky a napáječkou. V konzumaci krmiv nebyly andulky vybíravé a zimní měsíce plynuly. S postupným příchodem jara se začala projevovat jejich vysoká rozmnožovací schopnost. Pár se pářil, samice snášela, seděla, krmila mladé. Sameček mezitím krmil samici, ale i mladé v budce. Po vylétnutí andulčat, následovala okamžitě snůška druhá a po ní hned třetí. Po té jsem budku raději odstranil, aby nedošlo k přílišnému vyčerpání páru. V době krmení mláďat jsem krmnou dávku obohatil o vaječnou míchanici a namočený rohlík posypaný přípravkem ROBORAN pro exoty.



 

Nemoci andulek

20. října 2010 v 18:30 | Nikoušek |  Andulky

Vnější paraziti a červi

Vnější paraziti, jako jsou roztoči a čmelíci, napadají kůži a peří. Papoušek napadený těmito škůdci se silně škrábe, protože jej svědí celé tělo. Pták je neklidný, občas méně jí. Ačkoli jsou prostředky proti vnějším parazitům volně prodejné, poraďte se raději s vaším veterinářem, abyste měli jistotu, že papouška léčíte správně.Červi se častěji vyskytují u dovezených ptáků a u ptáků, kteří žijí ve voliérách.
Mezi příznaky patří hlenovitá stolice, ubývání váhy a nadměrný příjem vody. Odčervení je nutné. Pokud byste červy nechali nekontrolovaně množit, mohl by papoušek zemřít.


Virus pacheco(PDV)

Tento silně nakažlivý vir, který se poprvé objevil v Brazílii, napadá hlavně játra, nervové ústrojí, kůži a lymfatickou tkáň. Přítomnost viru se projevuje zvracením, průjmem (žlutozelenou stolicí), nervovými poruchami (ztrátou rovnováhy), ztrátou chuti k jídlu a depresí. Inkubační doba je 3-14 dnů. Nemoc je velice nakažlivá. Pokud by se mezi zdravé ptáky dostal nakžený jedinec, pravděpodobně by všichni zemřeli během relativně krátké doby. Existuje sice očkování, ale očkovací látka má závažné vedlejší účinky. Nemocného ptáka je proto nutné okamžitě oddělit.


Ptačí pseudomor

Tato nemoc může mít velice rozmanité příznaky. K nejběžnějším patří problémy s dýcháním a vodnatý průjem. Choroba se také někdy projevuje nachlazením a místním ochrnutím. Ptáci jsou neteční, málo žerou nebo nežerou vůbec a někdy mají potíže s udržením rovnováhy. Vir, který tuto nemoc způsobuje, se váže na červené krvinky, takže se velice rychle rozšíří do celého těla. Papoušek nakažený touto chorobou uhyne obvyhle do 6-9 dnů poté, co se objevili první příznaky. Lék na tuto nemoc ještě nebyl vynalezen a jen laboratorní vyšetření uhynulého ptáka může prokázat, že se skutečně jednalo o pseudomor. dnešní době proti této chorobě existuje očkování, to je však účinné jen pár měsíců, takže se provádí jen v době epidemií.


PPDS (Neuropatické rozšíření žlaznatého žaludku)

Tato velice nakažlivá nemoc, u níž není známo, zda je způsobena virem, napadá trávicí ústrojí. S postupem nemoci pták tráví stále méně semínek, takže mu začínají chybět živiny. Důsledkem je smrt. Choroba se vyskytuje v každém věku. Trus nemocných papoušků obsahuje viditelně nestrávená semena. Zatím nelze na základě vzorku krve určit, zda se jedná právě o tuto chorobu, a také neexistuje očkování. tato nemoc je bohužel nevyléčitelná. Pokud veterinář zjistí, že papoušek trpí PPDS, může mu chovatel prodloužit život podáváním měkkého a snadno stravitelného krmiva, jako jsou změkčené granule, vařená zelenina a měkké ovoce. Ze života nemocného papouška je třeba vyloučit stres a zvíře musí být v karanténě.


Polyomavirus

Tento vir se často vyskytuje u mladých ptáků a papoušek šedý je na něj zvláště citlivý. Nemoc se většinou projeví v prvních sedmi týdnech života. Mládě je pokryto modrými skvrnami (podkožní krvácení), špatně žere a navyprazdňuje se mu dobře vole. Pokud mládě infekci přežije, je doživotním přenašečem a může nakazit další papoušky. Zjištění polyomaviru lze provést z testu DNA na základě vzorku krve nebo po uhynutí pitvou. Nemoc se šíří šupinkami kůže, prachem z peří a trusem nakažených ptáků, někdy dokonce vejcem. nakažený dospělý papoušek má po několik týdnů pozitivní test, ale později může být test negativní. Odborný výzkum ohledně tohoto viru se provádí ve spojených státech amerických, kde si lze koupit drahé očkování.


Sněť zobáku a peří (PBFD)

PBFD je nejvíce obávaná a zároveň velice nakažlivá nemoc. Je zbůsobena virem, Který patří do stejné skupiny jako viry, které vyvolávají slintavku a kulhavku. Vir napadá ptačí imunitní systém, takže se mu někdy říká ptačí AIDS. Poprvé se objevil u papoušků kakadu, ale dnes je známo již 40 druhů papouškovitých, které tato nemoc postihuje. Inkubační doba je různá, od několika týdnů do 18 měsíců. Nejčastěji se vir vyskytuje u papoušků šedých, papoušků vlnkovaných - andulek, agapornisů růžohrdlých a kakadu. Agapornisové a elektusové různobarví jsou přenašeči viru. Zdravý papoušek starší dvou let často nákazu tímto virem přežije (vzhledem k síle imunitního systému), ale navždy zůstane jeho nosičem. Nikdy tedy již PBFD neonemocní, ale může nakazit jiné papoušky. Mladší ptáci na tuto nemoc uhynou, většinou následkem bakteriální infekce. Přenos se děje prostřednictvím prachu z peří. U mláďat se choroba projevuje zvracením, přehnaně lesklým zobákem, ztrácením odchylně vyhlížejících per (s krevními sraženinami v dutině, ztluštěním a zauzlením dutiny na jejím začátku, což vede k vypadnutí pera). Nejspolehlivěji lze nemoc zjistit testem krve, ale může se stát, že se namoc zatím vyskytuje jen v peří, takže test je negativní. Proto je třeba provést testa na PBFD nejméně třikrát, a to vždy po třech měsících. U apoušků se můžeme setkat i s chronickou formou sněti zobáku a peří, kdy pták neuhyne, ale má velké změny v opeření (pera jsou křehká a lámou se), někdy je téměř holý. Dokud pták nemá vážné příznaky, není důvod ukončit mu život. Ani proti této nemoci neexistují léky, i když ve spojených státech se nemoc a její příčiny a následky zkoumají. Je to ovšem velice obtížné, protože se jedná o velmi malý vir, který se navíc vyskytuje v různých virových kmenech.


Otrava

K otravě papouška může dojít následkem požití čistících prostředků nebo ředidel, v takovém případě může pták i zemřít. Nebezpečné je také sežrání jedovaté rostliny, zkaženého krmení, avokáda nebo vdechnutí teflonu. Pokud se domníváte, že papoušek pozřel některou z výše uvedených látek, běžte s ním okamžitě k veterináři.
Některé běžně se vyskytující jedovaté rostliny:
 - amaryllis (hvězdník), azalka, clematis (plamének), diffenbachie, hyacint, kosatec, vánoční hvězda, konvalinka, lobelie, jmelí, oměj šalamounek, narcis, oleandr, rododendron, tabák, tis.


Vyškubávání peří

-vyškubávání peří, a to obvykle na krku a na hrudi.

Nejčastější příčinou onemocnění bývá:
  • papoušek se nudí
  • bolest (způsobená vnitřní nemocí)
  • infekce (například Garia)
  • paraziti
  • osamělý
  • dostává nedostatečnou nebo špatnou výživu
  • nějaká kožní choroba
Vyškubávání peří můžeme zabránit pomocí různých sprejů, ale rozhodně se nejdřív bychom měli zjistit příčinu. Jestliže není příčina vyškubávání okamžitě zřejmá, navštivte svého veterináře. Jako amatér jen těžko poznáte infekci. Dlouhé čekání se vám nemusí vyplatit, protože pták by se mohl oškubat až do krve. Infekce Gardia má ještě další příznaky, jako je hubnutí, nechutenství, průjem a zrohovatění kůže. Ačkoli může být tato infekce dosti úporná, lze ji poměrně dobře léčit.


Kusovka 2. - Andulka vlnkovaná

16. října 2010 v 21:43 | Nikoušek |  Kusovky
Parrots.blog.cz
Zdroj for me:

Zdroj for you:
 


Potrava

16. října 2010 v 10:21 | Nikoušek |  Andulky

Strava volně žijících andulek

Tam kde žijí (viz.původ), se andulky živí semeny trav a bylin. Při neustálém hledání potravy se musí protahovat i suchými oblastmi  a tak se hodně zdržují v blízkosti vodních toků, protože vodu potřebují k změkčování tvrdších zrn ve voleti. Pokdu nejsou andulky v blízkosti vodních toků, tak se po ránu chodí potulovat v trávě  a sbírají kapičky rosy z trávy. Je dokázáno, že při tom sbírají
i zrnka písku ve kterých jsou obsaženy minerály důležité pro jejich trávicí systém. Jakmile se však spustí zadržovaný déšť andulky začínají hnízdit. Za několik málo dní po dešti totiž vyrážejí trávy  a byliny, jejichž napůl zralá semena jsou vhodnou stravou jak pro rodiče tak pro mláďata, bez nich by byl totiž odchov mladých nemyslitelný.

Zrní = základ stravy

Podle poznatků o obživě v přírodě je našim andulkám dodáváno vyvážené zrní. Obsahuje totiž 30% lesknice, 25% prosa, 15% loupaného ovsa, 5% nigeru a 5% lněného semínka. Mnozí výrobci navíc obohacují směsi jódovými zrnky což je prevence proti nemoci štítné žlázy.

Kolik zrní denně?

  • Ráno nasypejte do nádobky dvě čajové lžičky zrní pro jednu andulku.
  • V časném odpoledne odstraňte z nádobky slupky - andulka se k zrní vespod nedostala
  • Pokud v nádobce ještě zbylo pár zrnek, přisypte večer lžičku, neboť andulka potřebuje ráno potravu a také, aby měl trvalý přísun energie.
  • Je správné, bay měla andulka stále dost potravy, je totiž možné že se některý den vrátíte pozdě domů a v takovém případě bude plná misky požehnáním
  • Není správné dávat andulce málo zrní ze strachu před tloušťkou. ptáci mají rychlou látkovou výměnu a potřebují hodně jíst často  a po malých dávkách. Tlustí jsou pouze když nejsou ničím zaměstnáni a mají nedostatek pohybu.
  • Vyhýnejte se pouze tyčinkám a srdíčkům, jež jsou slepeny medem nebo cukrem.

Voda na pití

Andulka potřebuje denně čistou vodu . Stačí voda z kohoutku, ne však příliš studená. Pokud chcete dát andulce opravdu něco dobrého, dejte ji nápoj pro andulky, který koupíte v obchdodě. Je lepší,  protože neobsahuje kysličník uhličitý a na etiketě je udáno, co obsahuje.

Ovoce a zelenina

Pokud má andulka zůstat zdravá, mít pěkné peří a nebýt tlustá, musíte jí denně nabízet zelninu nebo ovoce, podle sezony a  pokud možno vždy čerstvé. Z toho co jí celá rodina jí dávejte vše, co prospívá.

Zelenina

čekanka, salát, mladé listy pampelišky, zelený hrášek, listy mangoldu, mrkev, štovík, listy špenátu, cukety.

Ovoce

čerstvý ananas, jablko, meruňka, banán, hruška, ostružina, jahoda, čerstvé fíky, maliny, třešně, kiwi, mango, mandarinka, meloun, pomeranč, broskve, hroznové víno

Co ne!!

kapusta, syrové nebo zelené brambory, zelené fazole, šetřený salát, grapfruit, rebarbora, švestka, citron, avokádo (pro andulky muže být jedovaté)

Jak stravu nabízet?

Tvrdé potraviny se nakrájí na silné kousky a prostrčí mřížemi klece, měkká strava se musí dát do misky. Nevzdávejte to. Pták se bude nejspíš stravy jen dotýkat zobákem a až chuťové buňky přijdou do styku se šťávou, potom ochutná.

Zdroj: http://budgerigars.ic.cz/

Aratinga kropenatý

15. října 2010 v 20:52 | Nikoušek |  Druhy

Aratinga kropenatý

Aratinga leucophthalmus

Třída: Ptáci (Aves)
Řád: Papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: Papouškovití (Psittacidae)
Druh: Aratinga kropenatý (Aratinga leucophthalmus)
Výskyt: Guayana, Venezuela, východ Kolumbie, sever Argentiny a Uruguaye
Velikost: 32 cm
Počet vajec: 4 ks
Inkubační doba: 24-25 dnů
Potrava: Semena, spousty ovoce a zeleniny, zelené krmení


Vzhled:
Samec je celkově zelený, poněkud bledší na spodní části těla, červená péra na hlavě a na krku jsou variabilně roztroušená. Okraj křídla a špičky letek má červené, malé spodní krovky křídelní červené, vnitřní zelené, velké spodní krovky křídelní žluté, vnitřní olivové. Spodní strana ocasu a křídel je olivová, nahé okruží oka šedavě bílé, zobák rohový, duhovka oranžová,běhák hnědavě šedý.

Samice je stejně zbarvena jako samec ale má menší zobák.

Mláďata jsou podobné dospělým ale okraj křídla a špičky letek mají žlutavě zelené, vnější spodní krovky křídelní zelené s nádechem do červena, vnější velké spodní krovky křídelní olivově zelené.

Rozšíření: Guayana, Venezuela, východní Kolumbie, severní Argentina a severní Uruguay.

1. Aratinga kropenatý východní (Aratinga leucophthalmus leucophthalmus)
Velikost: 32 cm
Rozšíření: Guayana, východní Venezuela a východní Kolumbie jižně až do Brazílie, kromě horní Amazonské oblasti. Ojediněle se vyskytuje v Bolívii,Paraguayi a v severní Argentině až v jižní Catamarca, severní Santa Fe a Entre Ríos až po severní Uruguay.

2. Aratinga kropenatý peruánský (Aratinga leucophthalmus callogenys)
Velikost: 32 cm
Je podobný nominátní subspecii ale v celkovém zbarvení převládá tmavší odstín;má větší zobák.
Rozšíření: tropická zóna východního Ekvádoru, severovýchodní Peru a horní Amazonská oblast v severozápadní Brazílii.

3. Aratinga kropenatý brazilský (Aratinga leucophthalmus propinquus)
Velikost: 34 cm
Je podobný nominátní subspecii ale je větší.
Rozšíření: jihovýchodní Brazílie, ve státech Santa Catarina a Rio Grande do Sul a severovýchodní Argentina, Misiones a Corrientes.

4. Aratinga kropenatý kolumbijský (Aratinga leucophthalmus nicefori)
Velikost: 35 cm
Byl popsán jen podle jednoho typového exempláře. Je podobný subspecii callogenys ale celkové zbarvení má bledší se žlutým odstínem, červený pásek přes čelo.
Rozšíření: oblast Guaicarama u řeky Guavio asi 100 km severovýchodně od Villavicencio, Mata, Kolumbie.

Oblast výskytu tohoto papouška je značně rozsáhlá. Jednotlivé rozdíly mezi poddruhy jsou nepatrné a velmi obtížně se rozlišují. Nejlépe je určíme, můžeme-li porovnat více kusů pohromadě. Aratinga kropenatý byl popsán již v roce 1760 v Guayaně. V roce 1968 se tito aratingové objevili ve značném množství v mangových lesích u pobřeží. V jihovýchodní Kolumbii žijí spíše v otevřených lesích a palmových hájích. Záznamy z roku 1936 ukazují, že byl stejně rozšířen v tropické zóně Brazílie jako v severní Argentině. V době hnízdění tito papoušci žijí jen v párech nebo v rodinných skupinách. Mimo hnízdění se potulují krajem často ve větších hejnech. Za letu hlasitě křičí. Létají obvykle vysoko nad korunami stromů v lesích nebo savanách. Nejsou příliš plaší, můžeme je pozorovat i na kratší vzdálenost. Živý se různými semeny,plody, bobulemi, hmyzem a jeho larvami. Zalétávají také do kukuřičných plantáží, kde působí často i větší škody. I když tento druh je v Jižní Americe značně rozšířený, není o jeho životě mnoho známo. Doba hnízdění je rozdílná. Tak např. v Argentině probíhá v listopadu a v prosinci, v Guayaně v únoru. Hnízda byla nalezena v dutinách vysokých palem.

Krmení:
Slunečnice (v zimním období semenec), senegalské proso, piškot, mrkev, jablko. V době krmení mladých obvykle neberou vaječnou míchanici ani poloviny uvařených vajec, proto mají dostávat slunečnici a oves v naklíčeném nebo nabobtnaném stavu. Vitamíny AD3, E a vápník jim podáváme umělou formou. Celoročně mají mít čerstvé větve vrby nebo ovocných stromů. Berou i jižní ovoce (pomeranč, banán). Ze zeleného krmiva ptačinec žabinec, listy a květy smetanky lékařské, nať mrkve. Rádi mají i arašídy a čerstvé nebo kompotované třešně.
Aratinga kropenatý




















iStockphotoParrot - Ara ararauna

14. října 2010 v 17:26 | Nikoušek |  iStockphotoParrot
Parrots.blog.cz
Parrots.blog.cz
Parrots.blog.cz
Zdroj for me:

Zdroj for you:

Kusovka 1. - Ara ararauna

14. října 2010 v 14:43 | Nikoušek |  Kusovky
Parrots.blog.cz
Zdroj for me:

Zdroj for you

Kam dál